Intenzivní prázdniny v CLT

Jsem matka na plný úvazek, což v praxi vypadá asi tak, že pracuji dvacet čtyři hodin denně. Právě proto se každý rok těším na léto a mou dovolenou, kterou trávím na intenzivním jazykovém kurzu češtiny v Czech Language Training. Tedy abyste rozuměli, trávím ji aktivně, a to jako lektorka. Vždyť proč jezdit do Španělska, Turecka, Brazílie nebo dokonce Izraele, když zástupci těchto kultur mohou přijet za vámi do Prahy? (A všechny tyto národnosti jsem o prázdninách opravdu ve své třídě také měla.) A proč hledat Last minute na internetu, když vám takový last minute často zprostředkuje vaše profese, a to s mnohem lepší cenovou nabídkou?

Tento rok nám také přálo počasí, které bylo opravdu intenzivní, naštěstí jsme měli k dispozici dva a více větráků, které nám navodily pocit, jaký můžeme zažít třeba na pláži u oceánu. A to se nám hned lépe pracovalo. Pro tyto případy je velmi vhodné zařadit do výuky aktivity jako je papírové domino, pexeso nebo například skládat rozstříhaný článek. Náročnost aktivity se ihned vyšplhá o level výš, když zmíněné papírky žáci zároveň skládají i honí poletující po třídě. Tyto aktivity jsou pak opravdovou výzvou nejen pro studenty, ale i pro učitele.

Horkému počasí, které většinou během letních kurzů není výjimkou, je pak dobré i přizpůsobit některé základní fráze. Například na otázku: „Jak se máš?“ je naučíme nejen odpovědět: „Dobře.“, ale také „Je mi horko.“. Velmi důležitá je fráze: „Potřebuju vodu.“, kterou většina studentů ráda zaměňuje za frázi „Potřebuju pivo.“. Ve velmi horkých dnech se studenti také často dožadují přestávky frází: „Prosím pauzu.“, to se ale správný učitel nesmí nechat zviklat.

Pozastavme se ještě u nejčastější fráze „Jak se máš?“. Studenti samozřejmě ze začátku slušně odpovídají, že dobře nebo dokonce výborně, když je to naučíme (nehledě na žaludeční potíže, bolesti hlavy nebo začínající chřipku). Postupně se ale otrkají a potřebují slovo „unavený/unavená“. První dva dny se mají všichni studenti dobře, další týden jsou unavení a ke konci kurzu už je bolí hlava nebo mají kocovinu, zejména ti z mladší generace. Zkušený učitel se pak už na tuto otázku na začátku každé lekce ani neptá. Stačí mu například otázka: Kolik piv jsi včera vypil?“ nebo jen: „Tak kolik dneska?“, ke konci kurzu už student ode dveří většinou rovnou ukazuje na prstech na rukou počet piv, když mu tedy na to stačí. V těchto případech je vhodné volit aktivační metody a studenty vhodně rozřazovat do dvojic při skupinových úkolech. Možná byste si řekli, že prostě k unavenému studentovi posadíte studenta aktivního, ale tak to nefunguje. Aktivní student pak za toho pasivního všechno odře. Naopak je dobré vytvořit sekci unavenou a aktivní. Aktivní skupině můžete v případě nutnosti zadat doplňující úkol a pasivní obklopit větráky a kávou. Nejhorší variantou ale je, když na otázku „Jak se máš?“ uslyšíte odpověď: „Jsem nemocný/nemocná, mám rýmu.“ To je vám pak jasné, že vás lavinový efekt nemine. Na druhou stranu se potom slovní zásoba studentů rozroste o fráze se shrnujícím názvem „U doktora“. Ve třídě pak můžete vytvořit skupinu zdravých a nemocných, hrát aktivity na doktory a pacienty, polní nemocnici, meze fantazii se nekladou.

Ale teď vážně. Dvou týdenní kurz češtiny v CLT zajistí studentům i učiteli intenzivní a neopakovatelný zážitek s češtinou. Pro mě jako učitelku je krásné sledovat, jak se studenti vyvíjejí, zlepšují, jaký dělají v češtině pokrok, například právě na odpovědi na základní frázi: „Jak se máš?“. Každý ze studentů vnese do hodiny jinou energii, kus své kultury i své osobnosti. Ve třídě se sejde takový parádní multikulturní pel mel, který je radost učit. A když k tomu máte to pravé letní počasí, cítíte se opravdu jako na dovolené někde za hranicemi, a to je asi to, co mě na mé práci baví nejvíc.