Někteří cizinci se díky tenkých průvodcům domnívají, ze česká kuchyně rovná se svíčková se šesti, popřípadě vepřové koleno, zapít to pár pivkama a navrch becherevku. Teda ne, že by se tenhle scénář nezakládal dílem na pravdě, ale každá česká hospodyňka ( i kuchtík- abysme byli genderově korektní:)) samozřejmě ví, ze české kuchařky skrývají mnoho dalších dobrot. A i o těch se studenti v kurzech CLT dozví, a co víc - některé i ochutnají. Protože české tradice a zvyky je vždy zábavnější si vyzkoušet než o nich jen povídat. Vždyť už Konfucius řekl: " Slyším - vím, vidím - pamatuju si, dělám - rozumím." Zažít neco z české kultury mají studenti možnost na CLT workshopech. Jeden z nich proběhl v květnu a téma bylo lákavé - česká kuchyně.
Za páteční večer tak studenti stihli vyrobit český chlebíček, dozvěděli se co jsou štramberské uši, imaginárně vařili, naučili se nový český recept, a taky potěšili chuťové pohárky. A bylo toho mnohem víc. Zatímco venku lilo jako z konve, v prostorách CLT se ochutnávalo, vařilo, smálo, soutěžilo a polemizovalo, které české jídlo je to nejlepší. Ukázalo se, že tolik obávané olomoucké syrečky studenty celkem zaujaly, ale více si přece jen pochutnávali na nakládaném hermelínu. A přínos byl ten večer oboustranný ( ostatně to tak je i na lekcích). Lektorky se totiž dozvěděly spoustu vychytávek a receptů z kuchyní z různých koutů světa. I prostory se pro ten večer proměnily - a to když jsme na konci workshopu všichni zamířili do improvizované restaurace. Na stolech, kde se jinak připravují domácí úkoly se objevily jídelní lístky, místa propisek zaujaly vidličky a nože a z lektorek se na chvíli staly servírky. Studenti pak ukázali, že objednat si v restauraci v češtině pro ně už zdaleka není problém. A tak si všichni pochutnali na českém evergreenu- jahodových knedlících. Byl to prostě příjemně a uzitecně strávený večer. Studenty prý workshop inspiroval a některá jídla chtějí brzy vařit doma. Jak se jim to povedlo se třeba dozvíme na jednom z dalších workshopů.