Návštěva v Czech Language Training

Jako studentka českého jazyka a literatury na Karlově univerzitě jsem se vždycky chtěla podívat na to, jak vypadá výuka češtiny pro cizince. Kontaktovala jsem tedy ředitele Czech Language Training Miroslava Kašpárka a domluvila si s ním ukázkovou hodinu v jeho jazykové škole zaměřené na výuku češtiny pro cizince.


Czech Language Training se nachází přímo naprotitramvajové zastávce Husinecká, jednu stanici od Hlavního nádraží. Je čtvrtek večer. Stojím před dveřmi školy ve 3. patře. Zvoním a bzučák mi otevírá dveře. Hned za nimi mě vítá graffiti v podobě stromu – rozcestníku, který mě nasměruje do třídy číslo 4, kde bude moje lekce probíhat. Na první pohled působí CLT útulně, domácky. Štítky s českými popisky nalepené na různých předmětech, pomůcka k výuce slovíček, navozují dojem, jako bychom byli u nějakého studenta doma.
V „kavárně“, společenské místnosti pro studenty, čeká na své lekce češtiny pro cizince několik studentů. Někteří jsou v plném přátelském hovoru, mluví anglicky, pokročilejší studenti už i plynule česky, jiní jsou zahloubáni do učebnic češtiny pro cizince, dělají domácí úkoly nebo opakují probranou látku. Ptám se jich, odkud jsou a proč studují češtinu pro cizince. Odpovědí jsou různé země: z Tuniska, Německa, Velké Británie, Ruska, Ukrajiny, Izraele, Holandska, Japonska, Kostariky, USA … Důvod, proč češtinu pro cizince studují, je pro většinu studentů podobný. V České republice pracují nebo studují na českých školách a univerzitách, bydlí tu a chtějí komunikovat s Čechy jejich rodným jazykem nebo je jednoduše zajímá čeština a česká kultura. Často mají také české přítelkyně, manželky nebo manžele, partnery, kteří jim s češtinou pro cizince pomáhají. Společně s nimi chodí i na filmové projekce a akce v CLT, které jsou doplňkem ke „klasické“ výuce.
V 18.30 se otevírají dveře od „čtyřky“ a z předchozí lekce odcházejí rozesmátí studenti. Vítá nás sympatická lektorka Martina. Učebna je plná výukových materiálů, které studenti vytvořili. V jedné části místnosti jsou vystaveny plakáty s recepty národních jídel a na druhé straně visí užitečné fráze pro začátečníky, ale i pokročilejší. Na stole leží slovníky a překvapivě taky stavebnice pro děti. Martina říká, že to je „městečko“, které se studenty společně staví a trénují na něm předložky a pády. V učebně jsou pohodlné židle pro 7 studentů a lektorku, protože v CLT garantují skupiny maximálně po 7 lidech. V místnosti mě překvapuje vybavení, které má lektorka k dispozici, projektor, plátno a notebook. Martina mi vysvětluje, že takto jsou standardně vybaveny všechny učebny v CLT.
Jsem ve skupině, která je již na úrovni Středně pokročilí. Nejdříve se všichni navzájem představujeme a na rozehřátí všichni pantomimicky předvádíme naše koníčky. Ostatní hádají, co rádi děláme. Studenti jsou evidentně na tyto neformální, dramatické aktivity zvyklí a vůbec se, oproti mně, neostýchají. Martina má na dnešní lekci připravený článek z internetu, který představuje názory několika cizinců na chování Čechů. Nejdříve ve skupinkách diskutujeme a hádáme, co v článku asi bude. Komunikace s cizinci v češtině je pro mě od začátku překvapující. Když trochu zpomalím ve svém mluvním tempu, rozumějí mi téměř všechno, a dokážou plynule vyjádřit své myšlenky. Po této aktivitě článek rychle přečteme a porovnáváme, zda jsme se s našimi odhady trefili. Martina mě zapojuje do výuky ještě více a nechává mě vysvětlovat studentům neznámá slovíčka. Novou slovní zásobu potom trénujeme soutěží. Martina má k textu připravené další doplňující otázky, které testují, jestli studenti všemu porozuměli. Po otázkách následuje gramatické cvičení, které procvičuje aktuální probíranou látku. A nyní je řada na samotných studentech, aby ve skupinkách diskutovali o tom, co je na Češích překvapilo, co jim na nich vadí, co na nich obdivují a co si o Češích vlastně myslí. My s Martinou jsme vytvořily speciální „komisi“, která bude jednotlivé prezentace a příspěvky komentovat. Během prezentací si Martina píše všechny „hrubé chyby“, aby je hned po projevech a diskusi mohla společně se studenty rozebrat a opravit. Na závěr máme poslední úkol. V nových skupinkách máme vybrat jeden český zvyk a prezentovat ho jako krátkou scénku. Ostatní potom hádají, jaká tradice to je. Za domácí úkol pak studenti mají napsat krátký text o svém národu, jak ho podle nich asi vnímají ostatní. Děkuju lektorce Martině i studentům za lekci. Společně vycházíme ze třídy stejně rozesmátí jako studenti před hodinou a půl. Lekce nám utekla neuvěřitelně rychle.
Martina mi ještě prozradila, že někteří z jejích studentů s ní studují češtinu pro cizince už třetím rokem, s malými pauzami, které umožňuje měsíční zápis. Svou češtinu pilují na kurzech a na lekcích výslovnostní poradny. „Služebně nejstarší student“ v CLT začal studovat kurz pro začátečníky už před 6 lety.
Jsem ráda, že jsem se mohla na výuku češtiny pro cizince podívat. Teď už budu všechny cizince při každé příležitosti pomalou češtinou přesvědčovat, ať s námi mluví česky. Přeju všem studentům češtiny pro cizince v Czech Language Training hodně štěstí s češtinou!